Bojíte se, že váš teenager začne kouřit, holdovat alkoholu nebo brát drogy? Možná byste svou pozornost měli nasměrovat jinam. Nadměrné používání technologií a internetu je dnes u dospívajících mnohem častější než klasické návykové látky. V přednášce na Mental Wellness Days, listopadové online konferenci pro podporu duševního zdraví, se kterou Longevityforum.eu navázalo partnerství, objasní adiktolog Adam Kulhánek, jak digitální závislost u sebe i dětí rozpoznat a jak si od technologií odpočinout.
Jak si Češi stojí v nadměrném užívání internetu a technologií v porovnání se závislostí na alkoholu nebo kouření? Podle Kulhánka je možné tento trend nejlépe ilustrovat u dospívajících. „U dětí v celé Evropě sledujeme v posledních sedmi letech pokles kouření, pití alkoholu i užívání marihuany. Hraní online her a užívání technologií naopak výrazně narůstá. Výjimkou u dospívajících bohužel není ani hraní online hazardních her.” Podle Kulhánka se problémy s digitální závislostí začínají projevovat už mezi 11. až 13. rokem. „Ohroženější skupinu tvoří chlapci, kvůli zaujetí online hrami. Sociální sítě jsou naopak doménou dívek,” doplňuje Kulhánek.
Označení „digitálně závislí” se často používá i pro lidi, kteří jsou „jen” nadměrnými uživateli internetu a digitálních technologií. „V přepočtu na hodiny strávené na internetu nebo mobilu je za rizikové považováno 36 – 40 týdně, resp. více než 5 – 6 hodin denně,” upozorňuje Kulhánek. Mnohem víc ale o vašem vztahu k internetu, sociálním sítím a technologiím vypovídá to, co na internetu děláte. Problematické je především nadměrné sledování online pornografie, závislost na virtuálních vztazích (např. sociálních sítích), přílišné nakupování v e-shopech, online sázení, gambling a hraní online her.
Psychologové doporučují sledovat nejen čas trávený online a s ním spojené online chování, ale i to, co děláme mimo digitál nebo když odložíme mobil s oblíbenými aplikacemi. Nadměrného uživatele taková situace výrazně neomezuje. Naopak závislost poznáme tak, že se člověk začne cítit nesvůj. Chová se podrážděně, neklidně nebo může zažívat výkyvy nálad. Varovným signálem je, když kvůli online zábavě začnete měnit své chování. Například místo setkání s přáteli raději pravidelně zůstanete doma, abyste hráli hry nebo online shopovali.
Špatnou náladou a izolací od přátel a známých ale výčet negativních dopadů pouze začíná. Dlouhodobé sezení u počítače a hlava neustále skloněná nad mobilem výrazně ovlivňuje i naše fyzické zdraví. „Mezi následky nadměrného používání technologií se řadí poruchy spánku, narušení režimu dne a noci, deprese, úzkosti, poškození krční páteře kvůli dlouhém času stráveném v předklonu, poškození očí v důsledku přetěžování zraku, mentální únava kvůli vystavení umělému světlu obrazovek. U online hráčů bez fyzické aktivity roste i riziko obezity a cukrovky. V odborných kruzích se diskutují i problémy v sociálních kompetencích a tzv. life skills, a to především u dospívajících,” upozorňuje Kulhánek, proč brát vážně zahánění nudy internetem.
V boji se závislostí na internetu je klíčová otázka: Co nás drží online?
Každá sociální síť, online hra nebo e-shop bojuje o náš zájem. Snaží se nás k sobě přilákat co nejčastěji a přimět nás, abychom tam trávili co nejvíce času, případně utratili co nejvíce peněz. „Tak obyčejná věc, jako je pozornost, utváří náš svět. Je klíčová pro náš pracovní výkon a zároveň představuje úzké hrdlo, které pouští informace z vnějšího světa do naší mysli, upozorňuje psycholog a psychoterapeut Milan Pavlíček, který na listopadových Mental Wellness Days vysvětlí, jak s pozorností pracovat a jak ji také nechat odpočívat.
Sociální sítě jsou naprogramované tak, abyste jejich používáním získali co nejčastěji pocit odměny a tím měli motivaci se k nim vracet. Online odměnou jsou v tomto případě lajky, komentáře pod příspěvky, ale také usmívající se lidé na fotkách a zprávy v messengeru. Tyto stimuly způsobí v mozku vyplavení hormonu štěstí (dopaminu), který nám umožňuje cítit radost, euforii, nebo motivaci. Čím častěji reakce na sociálních sítích získáváme, tím náchylnější jsme k tomu chtít jich víc a trávit v online prostředí víc času.
Dopady digitálních závislostí na dlouhověkost zatím nebyly pořádně zkoumány, také proto, že je to poměrně nový fenomén. Nicméně z již zmíněných negativních dopadů na pohyb, mentální zdraví, a další s dlouhověkostí spojenými faktory, se dá předpokládat, že to nebude mít zrovna pozitivní dopady - ostatně jako jakákoli jiná závislost. Delší zamyšlení na toto téma lze najít v tomto článku v New York Times, kde se rozebírá vliv dlouhých hodin strávených na telefonu a dopad na hladiny kortizolu, často nazývaného jako "stresový hormon". Vysoké hladiny kortizolu jsou spojovány s mnoha negativními efekty, a to i na stárnutí.
Existuje spousta návodů a rad, jak svůj čas na internetu omezit. Smažte si Facebook nebo Instagram, instalujte si aplikace, které vám na vybrané weby nebo aplikace omezí přístup, úplně odložte telefon a dejte si takzvaný digitální detox. To jsou rady, které uslyšíte nejčastěji. Experti na digitální závislosti ale spíš než radikální omezení technologií doporučují vybudovat si k nim zdravý vztah.
Začít můžete třeba tím, že si všimnete, v jakých situacích a jak často berete mobil do ruky. Pokud se přistihnete, že během setkání s kamarádkou odepisujete někomu na chatu, nebo že během večeře s rodinou řešíte pracovní e-maily, měli byste zbystřit. Stejně tak v případě, když ráno berete do ruky mobil dřív než kartáček na zuby nebo špatnou náladu zaháníte bezmyšlenkovitým scrollováním sociálními sítěmi.
Začít si budovat život se zdravým přístupem k internetu a technologiím nemusí být nakonec až tak složité. Jakmile přijdete domů, nebo vám při práci z domova skončí pracovní doba, odložte telefon a počítač ze svého dosahu. Je to první krok a už jen fakt, že nebudete mít mobil a počítač po ruce, přirozeně omezí čas, který na internetu trávíte. Nechtějte měnit všechno od základů a ze dne na den. Pusťte se do změn postupně a tak, abyste své nové návyky mohli dlouhodobě udržet.