Chůze je forma fyzické aktivity dostupná lidem všech věkových kategorií. Je to aktivita, která je pro jedince přínosná po fyzické, psychické i sociální stránce a nemá téměř žádné nežádoucí účinky. Výzkumy upozorňují na to, že chůze je spojena se snížením kardiovaskulárních poruch a s nimi související úmrtnosti. Mimoto bylo zjištěno, že lidé, kteří chodí rychle, si ve srovnání s lidmi chodícími pomalu prodloužili život o 20 let. To potvrdily i údaje z UK Biobank (pozn. překlad.: UK Biobank je rozsáhlá biomedicínská databáze a výzkumný zdroj obsahující podrobné genetické a zdravotní informace od půl milionu účastníků z Velké Británie.), které zjistily, že 10 minut svižné chůze denně je spojeno s prodlouženou střední délkou života.
Předchozí výzkum ukázal, že vyšší úrovně fyzické aktivity jsou spojeny s delší délkou telomer leukocytů (LTL). Telomery jsou DNA-proteinové komplexy, které chrání konce chromozomů před degradací a genomovou nestabilitou. DNA složka telomer se s každým buněčným cyklem zkracuje až do dosažení buněčné senescence. Na zkracování telomer mají rovněž vliv faktory, jako je oxidační stres či zánět. LTL se pak používá jako marker délky telomer v jiných tkáních.
Většina dostupné literatury, která potvrzuje souvislost mezi vyšší fyzickou aktivitou a pomalejším biologickým stárnutím u lidí, zahrnuje observační studie a/nebo studie s malým vzorkem. Rovněž není k dispozici dostatečné množství výzkumů týkajících se souvislosti mezi LTL a rychlou chůzí. V reakci na tuto skutečnost se britský výzkumník Dempsey a jeho kolegové pokusili prozkoumat souvislost mezi vlastním tempem chůze a LTL u dospělých osob středního věku. Výzkumníci použili vzorek zahrnující více než 405 tisíc účastníků z platformy UK Biobank. Fyzická aktivita u respondentů byla měřena pomocí akcelerometru připevněného na zápěstí.
Výsledky ukázaly, že průměrně rychlí a rychlí chodci měli významně delší LTL ve srovnání s pomalými chodci. Další analýza zdůraznila, že delší LTL souvisí s větším podílem denní fyzické aktivity s vyšší intenzitou. Důkazy z této studie tak podporují význam tempa chůze při určování celkového zdravotního stavu lidí.
Autoři dospěli k závěru, že vyšší tempo chůze může být spojováno s delším LTL, což vrhá světlo na přínos aktivit, jako je rychlá chůze. Zdůraznili přitom potřebu dalšího výzkumu, který by umožnil pochopit vliv fyzické aktivity s vyšší intenzitou na prodlužování LTL.
Za překlad děkujeme Zuzaně Žabecké!