Ačkoliv je zdravý jídelníček, či péče o naše tělesné a duševní zdraví pro naši vyrovnanost a dlouhověkost potřebným předpokladem, existují i další, ne tak často zmiňované návyky, které bychom měli dodržovat, pokud zde chceme být co nejdéle a v dobré kondici. Jedním z těchto návyků je důkladná péče o naše zuby.
Ústní dutina je první částí naší trávicí soustavy, a i když její důležitost v kontextu celkového zdraví spíše přehlížíme, stále nacházíme nové důkazy o úzké souvislosti mezi zdravím zubů a výskytem geriatrických syndromů či úmrtností. Špatné zdraví zubů totiž především ovlivňuje schopnost dostatečně rozžvýkat potravu, což následně vede k nedostatečnému příjmu živin.
Klíčové informace:
U starších jedinců, kteří měli potíže se žvýkáním, byly výrazně častěji pozorovány případy zdravotních komplikací, deprese a celkově nižší kvality života. Nepochybný vliv našeho “ústního” zdraví se promítá do mnoha odlišných rovin našeho zdravotního stavu: podle výzkumů ovlivňuje riziko vzniku osteoporózy, má dopad na naše kognitivní i fyzické funkce a souvisí s prevencí vzniku infekčních onemocnění (jelikož ústní dutina slouží jako vstupní brána pro bakterie do našeho zažívacího a dýchacího traktu a jejich regulace je tedy klíčová). Ze všech zmíněných informací lze vyvodit jeden závěr - zdraví našich ústních dutin nesmí být v žádném případě opomíjeno!
Méně zubů = kratší život?
Výzkum nachází dva hlavní důvody pro souvislost mezi úbytkem počtu zubů a zvýšenou úmrtností. Prvním z nich je chronický zánět dutiny ústní, způsobený především parodontálním onemocněním, které může vyvolat mírnou, ale přetrvávající systémovou zánětlivou reakci organismu. Druhým důvodem je výrazně zhoršená schopnost dostat potřebnou výživu ze stravy u lidí, kteří přišli o mnoho zubů, protože mají větší potíže se žvýkáním potravy. Kromě toho zároveň mají tendenci snižovat poměr ovoce a zeleniny ve stravě a přecházet na stravu s vyšším obsahem tuků a vlákniny, což vede ke zvýšenému riziku onemocnění a úmrtí (1,2,3). Z vědeckých postřehů obecně vyplývá, že mít alespoň 20 nebo více pravých zubů je naprosté minimum pro splnění doporučených výživových požadavků a pohodlné přijímání většiny druhů potravin. Hirotomi a kol. popisují, že u lidí, kterým zůstalo 20 a více vlastních zubů, se v období 5 let vyskytovala nižší úmrtnost (2,5 %) než u osob s 19 a méně zuby (3).
Další studie, provedená na obyvatelích ostrovů Miyako na japonské Okinawě, ukázala, že 20 % lidí starších čtyřiceti let trpělo nějakou formou dysfagie (potížemi s polykáním) způsobenou menším počtem zubů. Používání zubních náhrad tyto problémy zlepšilo přibližně o 60 % u mužů i žen. U mužů bez zubní náhrady byl kritický počet zubů 20 ve čtyřiceti letech, zatímco v osmdesáti se tento počet snížil na 10. U žen byl tento počet ve čtyřiceti letech 19 a v osmdesáti letech se snížil na čtyři (4). Stejná skupina starších lidí žijících v této komunitě na Okinawě byla sledována po dobu patnácti let. Ve výsledku bylo používání zubní náhrady spojeno se sníženou mírou úmrtnosti, a to zejména u žen s méně než deseti funkčními zuby, což opět naznačuje, že zdraví ústní dutiny ovlivňuje dlouhověkost - a zatímco se ani zdaleka nejedná o jediný předpoklad pro zvýšení střední délky života, lze ho zařadit mezi jeden z nejdůležitějších faktorů.
Zdravý úsměv jako prevence nemocí
Naše ústní dutina plní mnoho důležitých funkcí, od žvýkání, mluvení až po dýchání. Právě schopnost přijímat potravu, polykat a dýchat byla zkoumána v souvislosti s dlouhověkostí. Například zhoršení žvýkací funkce přímo souvisí s celkovým zhoršením zdravotního stavu, což se přičítá již zmíněnému horšímu stavu výživy starších lidí (6). Špatný stav ústní dutiny může ovlivnit výběr potravin a příjem živin, což poté může vést k podvýživě a následně ke křehkosti a svalové atrofii (sarkopenii). A právě svalová atrofie zpětně postihuje i svaly určené k žvýkání a polykání, což vytváří začarovaný kruh charakterizovaný zvýšeným rizikem podvýživy a křehkosti (7, 8). Vztah mezi biologickým stárnutím a zdravím ústní dutiny by mohl být obzvláště zásadní pro délku zdraví i života, protože věk je největším rizikovým faktorem pro onemocnění ústní dutiny, jako je rakovina ústní dutiny, xerostomie (suchost v ústech) a onemocnění parodontu. Každý z těchto stavů může ve výsledku snižovat kvalitu života starších osob, a je spojen se zvýšeným rizikem výskytu mnoha komorbidit.
Stárnutí je spojeno s patologickými změnami, jako je systémový a místní zánět, zhoršení imunity, ztráta funkce kmenových buněk, osteoporóza a dysregulace střevního mikrobiomu, z nichž většina pravděpodobně přispívá ke zhoršení zdraví ústní dutiny. Riziko onemocnění ústní dutiny, jako je suchost v ústech a parodontitida, se proto s věkem výrazně zvyšuje a může mít zásadní dopad na kvalitu života. Xerostomie (chronická suchost v ústech) se vyskytuje u více než 30 % osob starších 65 let a nejčastěji souvisí s používáním léků (zejména antihypertenziv či diuretik), ale také s onemocněními souvisejícími se stářím, jako je Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba nebo cukrovka. Sucho v ústech může způsobovat kazy na povrchu kořenů, rozpraskaný jazyk, sníženou schopnost rozpoznat chutě a potíže se žvýkáním a polykáním. Lidé s parodontálním onemocněním jsou pro změnu vystaveni vyššímu riziku vzniku kardiovaskulárních chorob, cukrovky a Alzheimerovy choroby.
Plísně rodu Candida jsou přítomny v normální ústní mikroflóře, ale zdravotní komplikace u starší populace (především imunodeficita, podvýživa nebo xerostomie), mohou vést k riziku přemnožení této plísně, což vede ke kvasinkovým infekcím. Špatný stav ústní dutiny rovněž ovlivňuje výskyt respiračních infekcí, protože ústní dutina může být zdrojem plicních patogenů, které způsobují aspirační pneumonie u vysoce rizikových jedinců. Je známo, že ústní anaerobní bakterie, mezi které řadíme parodontální bakterie nacházející se v parodontálních kapsách, způsobují aspirační pneumonie (10). Experti odhadují, že léčebný proces onemocnění dutiny ústní způsobuje jen v USA výraznou ztrátu produktivity u zaměstnanců, která pak jejich zaměstnavatele stojí více než 50 miliard dolarů ročně (11).
Základní pravidla péče o zuby
Správná péče o zuby je běžnou součástí výchovy již u dětí v mateřských a základních školách. Tato základní pravidla jsou poměrně jednoduchá: čištění zubů alespoň jednou denně zubní pastou obsahující pomocné remineralizační látky (jako je fluorid či hydroxyapatit), používání zubní nitě, každoroční prohlídka u zubního lékaře a omezení příjmu cukru (12). Účinnost těchto návyků byla důkladně zkoumána v souvislosti s úmrtností starších osob. Američtí vědci například sledovali chování v oblasti péče o chrup u skupiny 5611 starších dospělých osob mezi lety 1992 a 2009. V rámci výzkumu zjistili, že nečištění zubů před spaním zvyšuje riziko úmrtí ze všech příčin o 20-35 % ve srovnání s každodenním čištěním zubů. Zkoumána byla i frekvence čištění zubů. Osoby, které uvedly, že si nečistí zuby denně, měly o 41 - 91 % vyšší riziko úmrtí ve srovnání s těmi, které si čistily zuby 3x denně. Na druhou stranu ti, kteří si čistili zuby každý den ráno nebo přes den, ale ne každý den v noci, měli o 13-26 % vyšší riziko úmrtí. Nepoužívání zubní nitě zvýšilo toto riziko o 30 % a nenavštívení zubaře během posledního roku zvýšilo riziko o 30-50 % ve srovnání s osobami, které navštívily svého zubaře jednou nebo dvakrát za posledních 12 měsíců. Zajímavé je, že používání párátka nebo ústní vody riziko úmrtí nesnižovalo (13). Krvácení při čištění zubů a kouření jsou rovněž spojeny s vyšším rizikem ztráty zubů, proto je za účelem zlepšení zdravotního stavu zubů nutné nekouřit a pravidelně konzultovat zdraví dásní s odborníkem (14).
Péče o zuby je podstatnou částí sebepéče
Vyvážená strava, společně s dostatečným pohybem a spánkem jsou pro naši dlouhověkost nesmírně důležité. Bez zdravé ústní dutiny bychom však nebyli schopni zpracovat potravu a dopravit tak do těla dostatek živin. I když se v mladém věku péče o zuby může zdát nepodstatná, s přibývajícím věkem je čím dál tím důležitější udělat vše pro to, abychom si zachovali svůj přirozený (a zdravý) chrup. Čištění zubů vhodným kartáčkem, používání zubní nitě, každoroční zubní prohlídky a zanechání kouření jsou nejefektivnějšími způsoby k udržení zářivého úsměvu i zdravého těla. Pokud je ve vašem případě na prevenci již pozdě, je zásadní pokračovat v používání zubních náhrad, které zastoupí chybějící, slabé, zlomené či zkažené zuby.
Podobně jako u zavedení dalších návyků podporujících zdraví a dlouhověkost, i zde platí: čím dříve s nimi začneme, tím lépe!
Za překlad článku děkujeme Vojtěchu Pavrovskému!